Řemeslníkovi den nekončí tím, že složí nářadí. Tím začíná druhá půlka: sedm zmeškaných hovorů, tři poptávky ve zprávách a nabídka, kterou jste slíbili do pátku. Zákazník mezitím čeká a začíná pochybovat, jestli o jeho zakázku vůbec stojíte. Přitom jste celý den poctivě dělali.
U řemeslníků, kterým systémy nastavuju, slyším pořád tutéž větu. Telefon zvoní, když mají ruce v rozdělané koupelně, a zvednout ho nejde. Večer pak sednou k počítači, který používají jen na tohle, a píšou do něj nabídku dvěma prsty. Někdy do jedenácti.
Zakázky se neztrácejí na střeše, ale večer u stolu
Řemeslo umíte. Problém je v hodinách, které kolem něj ubíhají mimo zakázku. Poptávka přijde v deset dopoledne, odpověď odchází v devět večer a to už má zákazník domluvené jiného člověka. Nikdo nikoho nepodvedl, jen jste zrovna nemohli k telefonu.
Druhá směna
Práce, která na řemeslníka čeká, až složí nářadí: poptávky, nabídky, domlouvání termínů, objednávky materiálu a faktury. Nikdo si ji neobjedná a nikdo ji nezaplatí. Přitom rozhoduje o tom, kolik zakázek bude příští měsíc. Dělá se večer, unaveně, a nejčastěji se odkládá na zítra.
Nejdražší na druhé směně nejsou ty hodiny. Nejdražší je, že se odkládá. Nabídka, která měla odejít v úterý, odchází v pátek, a to už má zákazník domluveného někoho jiného. Zakázku jste přitom neztratili kvůli ceně, ale proto, že jste na ni večer neměli sílu.
Zakázku nezískáte jen tím, že umíte řemeslo líp než konkurence. Získáte ji taky tím, že jste se ozvali dřív než ona.
Poptávka, která se zeptá sama
První věc, která jde pryč z večera, je vyptávání. Zákazník v poptávce skoro nikdy nenapíše to, co potřebujete vědět. Napíše „teče mi kohoutek“ a vy voláte zpátky kvůli třem otázkám.
Místo toho mu přijde krátký formulář, který se sám doptá a rovnou si z odpovědí udělá podklad. Zákazník připojí fotky, popíše to po svém a systém z toho vytáhne, co je potřeba: kde to je, o jaký typ práce jde, jak je to staré a jak moc to spěchá. A hovor, který na zakázce nezvednete? Vezme ho hlasový asistent, zeptá se na totéž a poptávku vám založí.
Zákazníka to neurazí, spíš naopak. Když se ho někdo hned zeptá na patro, typ kotle a stáří rozvodů, působí to jako pořádek, ne jako výslech. A vy máte před výjezdem obrázek, ze kterého poznáte, jestli se tam vůbec vyplatí jet.
Minutový sebetest
Vezměte si minulý týden a spočítejte večery, které vám sebralo papírování. Pak si k tomu připočtěte hovory, které jste vraceli jen proto, abyste se doptali na jednu věc. To číslo nikdo nezaplatí a přitom je to čas, ve kterém jste mohli být doma.
Z fotky a pár vět vznikne podklad nabídky
Fotka zaměření nenahradí. To rovnou na začátek. Umí ale zařídit, abyste na místo jeli jen tam, kde to má smysl. Z fotek a popisu vznikne podklad nabídky: seznam obvyklých položek, otázky, na které se musíte zeptat, a upozornění na to, co z fotky poznat nejde.
Ceny, materiál a hodiny do něj doplňujete vy. Nikdo jiný je nezná a žádný systém je neuhodne. Zbytek, tedy ta hodina formátování a přepisování, odpadá. Na konci z toho vypadne nabídka, která vypadá jako z grafického studia, i když jste ji rozjeli z auta.
A rozjet ji opravdu jde z auta. Nadiktovat pár vět je rychlejší než psát a rukama od malty se na klávesnici stejně psát nedá. Cestou ze zakázky řeknete, co jste viděli a co to bude obnášet. Text si jen přečtete a pošlete.
Termíny bez pěti telefonátů
Domlouvání termínu je druhé místo, kde se poptávka rozpadne. Tři zprávy tam, dvě zpátky a zákazník mezitím sehnal někoho jiného. Přitom vybrat si čas zvládne sám.
Dostane odkaz na vaše volné časy a rovnou si rezervuje termín. Kalendář hlídá, ať se výjezdy nepřekrývají, a nechává mezi nimi čas na přejezd a na materiál. Den předem chodí zákazníkovi připomínka, takže před zamčeným domem stojíte míň často.
Naplánovaná rutina
Úkol, který se spustí sám v předem daný čas, bez toho, aby si na něj někdo vzpomněl. U řemeslníka to bývá roční servisní prohlídka, revize nebo kontrola po záruce. Systém si datum pamatuje za vás a ozve se zákazníkovi v pravou chvíli. Pro řemeslníka je to práce, která se domluví bez jediného telefonátu.
Roční prohlídky a revize jsou přitom ty nejlevnější zakázky, jaké máte. Zákazníka znáte, cestu znáte a o cenu se nikdo nehádá. Jediné, co je dřív spolehlivě potopilo, bylo zapomenutí.
Komu se to v řemesle nevyplatí
Někomu se to nevyplatí, a je fér to říct. Kdo má dvě velké zakázky do roka a práci bere od známých, ten se s nastavováním systému jen zdrží. Nevyplatí se to ani tam, kde je každá zakázka atypická a bez osobní prohlídky nedává nabídka smysl.
Někdo taky prostě chce s každým zákazníkem mluvit osobně a je to legitimní rozhodnutí. Smysl to dává od chvíle, kdy poptávek chodí víc, než stíháte obvolat, a nabídky se vám kupí na večer. Tedy přesně tehdy, kdy začínáte práci odmítat, přestože byste ji vzali.
Celý systém v kostce
- Poptávka přijde z formuláře, z webu i z nezvednutého hovoru na jedno místo.
- Systém se sám doptá na to podstatné, takže nevoláte zpátky kvůli třem otázkám.
- Z fotek a popisu vznikne podklad nabídky, do kterého doplníte ceny a hodiny.
- Zákazník si vybere termín z vašich volných časů a den předem mu přijde připomínka.
- Roční servis a prohlídky se připomenou samy, bez jediného telefonátu.
Ten večer u počítače, do kterého se nabídka píše dvěma prsty, nezmizí celý a ani nemá. Rozhodování o ceně, o termínu a o tom, jestli zakázku vzít, zůstává vám. Zmizí z něj přepisování toho, co jste už jednou řekli nahlas. Dobrý řemeslník se nepozná podle toho, jak rychle odepíše. Pozná se podle práce. A práce se dělá přes den, ne v jedenáct v noci u stolu.
